Asi jsme všichni čekali úplně jiný průběh a výsledek zápasu a snad i nedělní vyrovnání série. Vše nám hrálo do karet: počasí se umoudřilo, takže nalákalo snad 70 diváků, obsluha občerstvení nevěděla kam dřív skočit a navíc přestávky zpestřily sličné slečny mažoretky z Vimperka. Ti nejdůležitější ale bohužel utkání nezvládli: MY.
Jako vždy jsme se doma vrhli vpřed do útoku, ale dnes bohužel až moc. I když kdyby hned v prvním střídání Turek nadvakrát překonal brankáře, možná se vše vyvíjelo jinak. Naše aktivita směrem dopředu ostře kontrastovala s naší obrannou hrou, která nám dnes silně nevycházela. V jednom z táborských protiútoků se totiž dostal míček k úplně volnému Hroudovi a ten příklepem trefil přesně do šibenice, utkání ještě ani pořádně nezačalo a už jsme prohrávali 0:1. Za několik okamžiků bylo ještě hůř, v dalším útoku nás husité sevřeli kolem naší branky, jejich hráč nahodil míček z úhlu na branku a ten se od výstroje brankáře odrazil za čáru – 0:2. A kdyby v další tutovce Pixa nevychytal Hroudu, byli bychom na ručník. Na rozdíl jediné branky však velmi brzy snížil Markytán, když se po vhazování dostal k míčku, prošel půlku hřiště a nasadil Turánskému teploměr – 1:2. Místo toho, abychom se ale uklidnili, hráli v klidu od zadu a počkali si na svou šanci, jsme ale opět předváděli „hurá hokejbal aneb kupředu levá, zpátky však ni krok“. Naše přeaktivita však přinášela i fauly a přesilovku Tábor využil, když se hráč trefil opět přesně do šibenice – 1:3. Bohužel třetina hrůzy ještě neskončila. V protiútoku 3 na 2 zakončili táborští pohlednou kombinaci do prázdné branky – 1:4. Těsně před koncem si ještě nepohlídali prostor před brankou a naběhnuvší hráč nedal z první Pixovi šanci – 1:5. Vyhlídky na zdramatizování série byly ty tam. Neskládali jsme však zbraně, my jsme také v Táboře vedli o dvě branky a náskok jsme ztratili, proč by se nám tedy ještě nepodařilo vyrovnat.
Naše odhodlání však nahlodal po dvou minutách prostřední části další gól, když jsme opět nechali našeho gólmana tzv. „vykoupat“ dalším gólem do prázdné – 1:6. Ten se při této akci lehce zranil a přepustil své místo v brance Študlarovi. Ten i s velkou dávkou štěstí do konce třetiny již neinkasoval, bohužel jsme se ale neprosadili ani my, i když několik šancí zavánělo gólem.
Poslední část však znovu kopírovala tu první = Táboru vycházelo téměř vše, nám téměř nic. Po závaru v naší třetině nás hosté opět rozebrali a Hrouda z kruhů procedil míček mezi rukou a tělem Študlara – 1:7. Poté jsme při snaze o aspoň z korigování stavu zapomněli na zadní vrátka a táborský hráč se bekhendovým blafákem prosadil poosmé – 1:8. Pokud jsme se my dostali až ke střele, pochytal je dnes jistý Turánský, který byl oproti zápasům v Táboře k nepoznání. I tak jsme se nakonec mohli zaradovat ještě jednou, když Sedláček ostrou ranou z modré propálil vše, co mu stálo v cestě a využil tak přesilovku – 2:8. Následně jsme však hostům darovali dvojnásobnou přesilovku. Tu sice nevyužili, ale stále ve výhodě jednoho muže v poli Tomáš Gärtner naznačil střelu, brankář proti němu vyjel, ale místo pecky přišla přihrávka na nedůrazně bráněného protihráče a ten neměl se střelou do prázdné problém – 2:9. V celém zápase nás hosté přestříleli 48:23 ! A jak řekl kapitán Turek: „Vážím si všech fanoušků, kteří dnes zavítali do Žernovic, ještě víc si vážím těch, kteří zůstali do konce, protože ti budou muset zítra vyhledat pomoc lékařů. Jediné na co se dnes dalo koukat, byly krásné vimperské mažoretky. Jsem rozčarován a hodně zklamán z dnešního výkonu. Omlouvám se všem, kteří se této frašky účastnili. Doufám, že si z toho vezmeme ponaučení, co naplat, je konec…“

Ani nedělní pokračování čtvrtfinálové bitvy s Táborem nám nepřineslo štěstí, i když k vítězství opět chyběl jen pomyslný krůček, v našem případě o něco větší krok. Za předvedený výkon se opravdu nemusíme stydět, ale to je bohužel málo. Dvakrát jsme sahali po vítězství, dvakrát odjíždíme s prázdnou. Dnes k naší smůle přispěl i ne úplně suverénní výkon rozhodčích, kteří několikrát podivně vzájemně vyloučili, i přesto, že náš hráč byl v souboji či potyčce pasivní. Buď jak buď, na rozhodčí se vymlouvat nemůžeme. Série se přesouvá do Žernovic a my musíme našim fanouškům ukázat to nejlepší, co umíme a pokusit se srovnat.

První úspěch byl blízko. Po nešťastné úvodní brance se nám podařilo otočit na neskutečných 3:1 a zdálo se, že jdeme za vítězstvím. Od třetí třetiny jsme ale přestali běhat a vystřelili pouze 1x na bránu, což je hrozně málo. Táboru se tak postupně podařilo vyrovnat a v prodloužení šťastnou brankou převrhnout misky vah na svou stranu :-( ale nedá se nic dělat, to už je play off. Dneska musíme vyhrát !!!