Tříkrálový rozhovor s Mírou Lefflerem, šéfem rezervy prachatických Horalů.

Míro, jak jseš spokojen s podzimními výkony ?

Jsem spokojen nad očekávání. Přezimování na 5. místě jsem vůbec nečekal. Tím nechci B-koníky, jak jim říkám, nějak shazovat, že jsem jim nevěřil. Ale spíš jsem předpokládal delší čas na sehrávání, skladbu pětek a vůbec, že celkové vystupování v mistrácích bude pro kluky těžší. Na začátku sezóny po prvním zápase jsme nabyli dojmu, že je to dobré, protože jsme vyhráli, ale hned v dalších zápasech přišla studená sprcha v podobě šesti proher za sebou. To vneslo do týmu nervozitu a mnoho vypjatých psychických situací, při kterých jsem se musel hodně rozčilovat a někdy i zvýšit hlas až křičet (smích). Ale musím ocenit, že i v těchto těžkých časech většina kluků zůstala a pokračovala. Zápas se Včelnicí byl na podzim pro nás asi nejdůležitější a rozhodovalo se, jak to s námi bude dál. Počasí nám nepřálo, takže o hokejbalových výkonech se nedalo hovořit, ale měli jsme štěstí a vyhráli 2:1. Nakonec se ukázalo, že nejzlomovějším zápasem byl zápas s Táborem, kde jsme bojovností, odhodláním a štěstím vyhráli 2:0 a v týmu jsme tím zvedli morálku a náladu do veselejších časů. Pak už mi to připadalo, že vše jde samo. Samozřejmě nemůžu zapomenout zmínit, že v oněch těžkých časech nám hodně pomohl A-tým, který doplnil v nouzi kádr a lepší náladu - díky.

Jaký byl cíl před sezónou a jak se daří naplňovat?

Cílem před sezónou bylo dát dohromady partu kluků, kteří chtějí hrát hokejbal a to s radostí a tak trochu na „žízeň“. Samozřejmě po nich nemohu chtít výkony, jako mají kluci z áčka, sám už na takové výkony nemám a možná jsem ani nikdy neměl .. (znovu smích). Ale na druhou stranu není možné se „flákat“, protože cílem B-týmu je připravit a nechat rozehrát kluky, kteří mají na lepší výkony, ale potřebují trochu více času. Jestli se nám to daří bych si dovolil zhodnotit až na konci naší první sezóny, myslím že teď je ještě příliš brzo.

Po podzimu jste v neúplné tabulce OHbL pátí s dobrými vyhlídkami na play-off. Jak to vidíš na jaře?

Tak doufám, že se nezatáhne a vyhlídka na play-off zůstane. Klukům věřím, pokud nepřijdou nemoci a zranění (což se snadno může stát, tak snad to nepřivolám), troufnu si říci, že minimálně jedno kolo play-off si zahrajeme. Ale nesmíme usnout na vavřínech a hned od prvního zápasu na jaře nastoupit s bojovností a odhodláním jako ve výše zmiňovaném Táboře a snad se k nám přidá nějaké to štěstí, abychom vybojovali co nejlepší postupové místo do play-off.

Na čem potřebujete zapracovat v zimní přestávce a jaká bude příprava?

V zimní přestávce bych chtěl trochu zapracovat na fyzičce celého týmu, i když ne asi v ak vysokém tempu jako A-tým, doladit sehranost a morálku mužstva. Jak už jsem byl informován od svého asistenta Pavla Valenty, statistika přesilovek je také velice tristní, takže i na nich je velmi důležité zapracovat. Vše vyžaduje čas a vše nejde hned. Příprava se bude skládat z úterního tréninku v hale v Husinci, kde bych se chtěl z 30% zaměřit na nějaké to protažení a pár cviků na zvednutí fyzičky a zbytek využít pro hru, ať už florbalu či sálového fotbalu nebo košíkové. Dále pak pod vedením kapitána A-týmu Honzy Turka bude probíhat páteční trénink v hale v Prachaticích, kde dle informací které mám, bude hlavní zřetel brán na fyzičku.

Po několika těžkých sezónách pro celý klub je v současnosti hráčů dostatek na dva týmy. Předpokládáš, že zájem vydrží?

Myslím, že vše záleží na celkových výsledcích. Jelikož se nyní daří, máme dokonce domácí hřiště 5 km od domova, máme své fanoušky, tak je i o tento sport zájem a hráči jsou pyšní, že se mohou před svým publikem ukázat. Časy, kdy jsme byli super parta (s hráči jako Kotlík, Kerekeš, Parkman, Černý, Burian, Liška, Bieberle …) a vše bylo jak z pohádky, jsem už jednou zažil a bylo to krásné. Ale pak zasáhl život a začali svatby, tvoření nové generace, pracovní povinnosti, atd. a vše bylo pryč, jako mávnutím kouzelného proutku. Někteří kluci dorůstají a to se může stát znovu. Ale třeba jsem skeptický a na takové myšlenky teď není čas a je to píseň daleké budoucnosti. Teď je potřeba si ty krásné chvíle užívat plnými doušky.

Pokud by se povedlo postoupit do play-off, jaké vidíš možnosti?

Hodně záleží, na jakém místě se umístíme v základní části. Pokud by se nám povedlo místo 5. a lepší, věřím, že si 2 kola play-off zahrajeme. A budu to brát jako excelentní výsledek v první sezóně. Už teď jsem na kluky hrdý, že jdou takhle rychle výkonnostně nahoru.

Je to sice ještě předčasné, ještě není u konce ani tato sezóna ale jakou vidíš budoucnost „B“ týmu ?

Tak pokud se opravdu nestane něco výjimečného a první sezóna dopadne dobře, může to ukázat některým novým hráčům, kteří váhají, zda se k nám připojit, že výsledky jsou, sranda je taky a najdou si k nám cestu. A tím se zase B-tým obohatí o další hráče a rozšíří se kádr. Můj názor je, že pokud na zápas bude jezdit dostatek lidí, občas se vyhraje a užije se nějaká ta zábava a A-tým bude tím vysněným cílem pro jednotlivé hráče, tak B-tým bude fungovat (a nejen on, ale celý hokejbal v Prachaticích). Dále nemůžu zapomenout na dorost, kde se dle informací jejich trenérů, „klubají“ nové hvězdy. O dvou již vím, ale stále asi nemají odvahu přijít a zkusit to s námi.

Je něco, co bys chtěl závěrem říci nebo někomu vzkázat ?

Na závěr musím říci, že jsem šťastný za můj osobní splněný sen hrát na domácím hřišti (ne 40 km od bydliště). Velké díky obci Žernovice (a dalším lidem, kteří se o to zasloužili), že dokázali to, co okresní město nedokázalo za 17 let existence hokejbalu v Prachaticích. Dále bych chtěl poděkovat za neskonalou oddanost pana Parkmana týmu, který odvádí „černou“ práci, která není vždy jasně vidět a taky našemu design-manažerovi Slávovi Květoňovi za úžasnou grafickou propagaci týmu. Poděkování patří i panu Bártovi, který vypomáhá v nouzových situacích a připravuje pro nás další dorostence a snaží se nás vždy psychicky podpořit. Všem svým spoluhráčům a ostatním přeji mnoho úspěchů bez zranění, ať se scházíme v plném počtu a dobrém rozpoložení u sportovních či kulturních zážitků. Děkuji všem fanouškům a lidem, kteří vypomáhají týmu, a není o nich nikde zmíněno. Všem PF 2013. Míra Leffler