17/18 LIGA SŽ: DATLÍCI BLATNÁ @ HORALÍCI SŽ - 10:1 (5:0 3:0 2:1)

19. 11. 2017 Hřiště: DATELS ARĚNA, BLATNÁ; diváků: dost

foto: ZDE

 branky Horalů: 34:55 Matěj Novák (Jolana Becková, Milan Kahuda) domácí: nepřečtu  střely na branku: 38-12  vyloučení Horalíků: Václav Mráz x 2 minuty přesilovky: 1-3 bez využití rozhodčí: Michálek - Říha Sestava: Kodrle (28/38); Žít - Šmejkal/V. Mráz; Fidler - Petrášková "C" - Fiala Šlosková - Svatý; Bednářová/Becková - Kahuda - Novák Trenér: Gordon Bombay (licence!! licence!!) Že nám v Blatné štěstí úplně přát nebude, dal tušit už sobotní večer a hektické nedělní ráno, kdy jsme sháněli hráče/čky a hlavně auta, kde se dalo! Nakonec jsme však do Datels arény přeci jen dojeli. Rozpoložení týmu ale zřejmě nebylo úplně ideální, Milan Kahuda si např. zapomněl doma kraťasy (tímto děkujeme vedoucí domácích za půjčení!). Hlavami jsme ale asi zůstali někde na cestě a po 8 minutách hry bylo vlastně po zápase.  Již v čase 2:23 přišel nešťastný polovlastní gól a i kvůli brzkému "inkasu" se celá naše hra úplně rozsypala. Do času 7:57 pak přišel jeden nešťastný propad mezi betony z lehké střely od mantinelu a tři branky jako přes kopírák - nedůraz před brankou a pohodlné zakončování či dorážení domácích Datlů - 5:0. Za tohoto stavu jsme si vzali oddechový čas a do konce třetiny již naštěstí neinkasovali. Bohužel hned po 19 vteřinách prostřední části přišel další zásah a vypadalo to na stejnou písničku. Náš prapor se pokusil zvednout Patrik Fidler, ale jeho samostatný únik zlikvidoval brankář Chaloupka, který působil po celý zápas jistě a sebevědomě se pouštěl i do rozehrávek holí. Před třetí sirénou nakonec (ne)svítilo na tabuli hrozivé skóre 8:0 pro domácí. Třetí třetina byla z naší strany určitě nejlepší. Konečně jsme hráli se zápalem a přineslo to své ovoce v podobě čestného úspěchu. Milan Kahuda nahrál přes šíři útočného pásma na Jolanu Beckovou, ta vybojovala míček u mantinelu, poslalala jej před branku, Matěj Novák se protlačil až ke střele a v čase 34:55 trefil přesně mezi betony - 8:1. Domácí ale neponechali nic náhodě a na zpáteční cestu nám přidělili nepopulární "desítku"!  Trenér:Nemrzí mě ani tak výsledek, jako spíš předváděná (ne)hra. Oproti prvnímu zápasu v Hostivaři nebo v Suchdole jsem tým vůbec nepoznával. Pochvalu a poděkování však zaslouží všechna děvčata, která svým přístupem, nebojácností a chutí rvát se o každý míček mohou být příkladem pro kluky, kteří někdy působili v soubojích slabě až laxně (např. když jeden hráč projde tři, kteří jen koukají, jak dává gól). Spoustu věcí se však ještě učíme a na tréninku na nich musíme zapracovat! Závěrem chci také poděkovat rodičům, kteří na poslední chvíli vzali auta a vytrhli nám trn z paty, bez nich bychom ani neodjeli!